Hurá na vodu!

V sobotu jsme musely přežít brzké vstávání a vyjely jsme do Českého Krumlova. Cesta proběhla v pohodě a dokonce jsme i velmi výhodně zaparkovaly, což v Krumlově někdy bývá problém.

Půjčovnu lodí Maleček jsme také našly hned, byla jsem totiž připravena a vytiskla si dopředu mapu. Jelikož jsme dorazily dříve, měly jsme ještě čas projít se vylidněným centrem (bylo po deváté ráno).

Pak nás naložila i s naším raftem dodávka, řidič se líbil Moně :-o a byly jsme odvezeny do kempu Pískárna v Zátoni. Odtud jsme zpět pokračovaly po vodě. Jízda tohoto úseku na raftu nevyžaduje žádné zvláštní vodácké umění. Přesto jsme měly jeden zádrhel v místě, kde bylo hodně kamenů a jedna mělčina za druhou. Raft se nám zasekl uprostřed řeky na šutru a nechtěl se hnout. Tak Hruš vystoupila z lodi, aby ji odstrčila. Pak ale skoro zapomněla nasednout nebo možná nechtěla, protože se bála jet dál??? :-)

Všechny jezy jsme zvládly, až na jeden, který jsme musely přenést. Dojely jsme brzy a měly jsme ještě dostatek času na zevrubnou prohlídku Krumlova. Bylo horko a zapomněly jsme se namazat, takže na našich ramenech byl nápor slunce opravdu znát. Navíc se nám nedařilo najít hospodu, kde by jsme se pěkně a za slušnou cenu najedly. Kamarád mi doporučil svoji, kde pracuje, ale ta se svým umístěním pod zámeckými schody rozhodně lidová nebyla. Hladové a žíznivé jsme se plahočily rozpálenými ulicemi a jediná z nás opravdu v pohodě zůstala Hruš, která si dala zmrzlinu, ledovou tříšť a trdelník a dle svých slov se naprosto zasytila. Ten bolebřich, co jí potom přepadl, samozřejmě nebyl z toho. :-)

Nakonec jsme vyjely z Krumlova, pití jsme si koupily na benzínce a zastavily jsme až v Prachaticích, kde jsme prošly náměstím a zakotvily v hotelové restauraci. Hruš ochutnala další značku piva - protivínský Platan a Moňa si dala gulášek "s pěti".

Večer byl náš poslední hometourovský a strávily jsme ho pokecem s mými rodiči a popíjením vína. Všichni jsme byli unavení, tak jsme brzy usnuli.